Financování

Open source systém Kramerius je vyvíjen již od roku 2003, kdy byl jeho vývoj iniciován Národní knihovnou ČR. Knihovna AV ČR od počátku spolupracovala při jeho vývoji a roku 2008 se stala garantem jeho vývoje.

Nová generace systému Kramerius dostala označení Kramerius 4 a od této verze se stal jádrem systému open source repozitář Fedora vyvíjený ve Spojených státech. Tato verze byla k dispozici od roku 2010. V té době byl hlavním zdrojem financování jeho vývoje projekt programu MK ČR – DC08P02OUK008 Evidence digitalizovaných dokumentů, sledování procesu zpracování a vývoj systému pro zpřístupnění. Ze stejného projektu byl financován také vývoj Registru digitalizace.

Od roku 2012 byl Kramerius vyvíjen v rámci projektu podpořeného z programu MK ČR NAKI – DF12P01OVV002 Česká digitální knihovna a nástroje pro zajištění komplexních digitalizačních procesů.

V roce 2014 byla dokončena verze K5, která přinesla REST API rozhraní umožňující napojení dalších aplikací včetně zajištění nového uživatelského rozhraní. Tato verze umožnila zahájit např. vývoj klientů pro mobilní zařízení (Android, iOS) a nového webového klienta. V průběhu roku 2014 bylo zahájeno sklízení dat do jedné centrální instalace a vytváření indexu. Takto získaná data jsou základem České digitální knihovny, jejímž účelem je agregace dat z digitálních knihoven v České republice, jejich zprostředkování z jednoho místa a zároveň poskytnutí dat dalším zastřešujícím projektům (Europeana, Knihovny.cz – Centrální portál knihoven). Financování vývoje z programu MK ČR NAKI skončilo v roce 2015.

V roce 2016 byl rozvoj financován z programu VISK1. Výstupy tohoto roku tvoří dva základní okruhy. Prvním z nich je podpora vývoje, zahrnující správu projektu Kramerius na https://github.com/ceskaexpedice/kramerius, komunikaci s uživateli a administrátory systému Kramerius v knihovnách (s využitím mailové konference kramerius@lib.cas.cz) a jejich technickou podporu, opravy zdrojového kódu a průběžnou aktualizaci systému v souvislosti s updaty a novými verzemi subsystémů používanými v rámci celého řešení (např. repozitáře Fedora). Druhým okruhem je vývoj nových funkcí, definovaných na základě požadavků institucí, které systém Kramerius používají. Také proběhla analýza přechodu na nový repozitář Fedora 4, na jejímž základě bylo rozhodnuto, že bude použit repozitář jiný.